Hangul

Hangul
Slovo hangeul (Revidoval Romanisation) zapsaný Hangul.
Hangul:	한글
Hanja:	(žádný)
Revidoval Romanization:	Han (-) geul
Mccune-Reischauer:	Han'gŭl

Hangul (korejsky: 한글, hangeulje původní abeceda korejského jazyka, který si vypůjčil systém hanja z Číny.

Zatímco Hangeul se může některým zdát jako logografické čínské písmo, je to vlastně fonémová abeceda shlukovaná do slabik. Každý slabičný "čverec" se sestává z přinejmenším dvou z 24 písmen Hangeulu (jamo): přinejmenším jednu ze 14 souhlásek a jednu z 10 samohlásek. Původně měla historie několik dalších písmen. (viz zastaralé jamo)Pro fonologický popis jednotlivých písmen přejděte na Korejská fonologie.

Jména

Oficiální jména

• Moderní jméno Hangul (한글) je termín razený Ju Si-gyeong v 1912 to současně znamená “velký skript” v archaický korejský a “korejský skript” v moderní korejský. To nemůže být psáno v Hanja, ačkoli první slabika, han (?), jestliže použitý ve smyslu pro slovo “korejský”, smět být psán?. Slabika? je věřil k vyvinuli se z?, ale je nikdy psán jako to, jak to bylo naturalizované. 한글 je vyslovován [hangɯl] a by romanized v jednom z následujících cest:
  • Hangeul nebo Han-geul v revidoval Romanization korejský, který jižní korejská vládní použití ve všech publikacích angličtiny a podněcuje pro všechny účely. Mnoho nedávno vydaných publikací přijalo toto hláskování.
  • Han'gŭl v starší Mccune-Reischauer systém. Když použitý jako anglické slovo, to je vyjádřeno bez diakritiky: Hangul, nebo někdy bez kapitalizace: hangul. Toto je jak to se objeví v mnoha anglických slovníkách.
  • Hankul v Yaleovi Romanization, další běžný systém v anglických slovníkách.
• Na sever Koreans upřednostňuje volat to Chosŏn'gŭl (조선글), pro důvody příbuzné různým jménům Koreje.
• Originální jméno bylo Hunmin Jeong-eum (훈민정음; 訓民正音; vidět historie). Kvůli námitkám ke jménům Hangeul, Chosŏn'gŭl, a Urigeul (vidět dolů) korejskou menšinou v Manchuria, jinak neobvyklá krátká forma Jeongeum smět být používán jako neutrální jméno v některých mezinárodních kontextech.

Jiná jména

• Urigeul / Uri kŭl (우리?) “náš skript” je používán v jak severu tak Jižní Koreji.

Dokud ne brzy dvacáté století, Hangul byl pomlouván jak vulgární gramotnou elitou kdo přednostní tradiční Hanja psací systém. Oni dali tomu taková jména jak:

• Eonmun (언문 諺文 “lidový skript”).
• Amkeul (암클 “skript žen”). ? - (pravděpodobně pocházel z? yin) je předpona, která znamená podstatné jméno je ženský.
• Ahae (t) geul (아햇글 nebo 아해글 “zápis dětí”).

Nicméně, tato jména jsou nyní archaická, zatímco použití hanja v písmu stalo se vzácné v Jižní Koreji a kompletně vyřazoval v Severní Koreji.

Patrik

Strana od Hunmin Jeong-eum. Hangul-jediný sloupec, 나랏말ㅆ??, má hřiště-diakritika přízvuku nalevo bloků slabiky.

Hangul byl propagován čtvrtým králem Joseon dynastie, Sejong velký. Někteří podezřívají to takový složitý projekt musí byli vyvinuti skupinou výzkumníků, a tam zjevit se byli několik lidí zahrnulo, ale záznamy ukážou, že jeho osazenstvo učenců odsoudilo krále pro ne mít poradil se s nimi. Král Sejong a jeho tým může pracovali v tajemství protože opozice vzdělanou elitou.

Další pohled je ten Hangul byl vynalezen buddhistickým mnichem Syol Chong^{[pochvalná zmínka   potřebovaný]}. V té době, buddhistická literatura byla široce čtena a Siddham a tibetské zápisy byly široce známé buddhistickým mnichům, oba pocházeli ze starověkého Inda Brahmi. Hangul je velmi fonetický, úplně jako skripty Inda. Tvary dopisů byly nicméně samostatně vynalezené, ačkoli někteří mohou vypadat, že se podobá Devanagari.

Projekt byl dokončen v pozdní 1443 nebo brzy 1444, a publikoval v 1446 v dokumentu opravňovaný Hunmin Jeong-eum “Proper zvuky pro vzdělání lidí”, po kterém abeceda sám byl jmenován. Datum publikace Hunmin Jeong-eum, 9. října, je Hangul den v Jižní Koreji. Jeho severní korejský ekvivalent je 15. ledna.

To se říkalo to King Sejong si představil psané charaktery poté, co studoval složitá mříž ale toto spekulování byli dáni k odpočinku objevem v 1940 1446 Hunmin Jeong-eum Haerye “Vysvětlivky a příklady Hunmin Jeong-eum”. Tento dokument vysvětlí konstrukci dopisů souhlásky podle articulatory phonetics a dopisy samohlásky podle principů yin a yang a vokálová harmonie.

Král Sejong vysvětloval, že on vytvořil nový zápis, protože korejský jazyk byl odlišný od Číňanů; používat charaktery Číňana napsat tam Číňan byl obtížný pro obyčejné lidi se učit. V té době, jediní mužští členové aristokracie (yangban) učil se číst a psát, a nejvíce Koreans byl účinně analfabet. Hangul čelil těžkou opozici gramotnou elitou, kdo věřil hanja být jediný legitimní psací systém. Protest Choe Manri a jiní Confucian učenci v 1444 je typický příklad.

Později vláda stala se apatická k Hangul. Yeonsangun, 10. král, zakázal studium nebo použití Hangul a zakázal Hangul dokumenty v 1504, a král Jungjong rušil Ministry Eonmun v 1506. Dokud ne tentokrát Hangul byl hlavně použitý ženami a nevzdělaný.

V pozdní 19. století, korejský nacionalismus se zvětšil, zatímco Japonsko pokoušelo se oddělit Koreu z Číny je sféra vlivu. Hangul přišel být považován za národní symbol nějakým reformists. V důsledku Gabo reformy (갑오 개혁) pro-japonští politici, Hangul byl přijat v úředních dokumentech poprvé v 1894. Po Koreji byl připojen Japonskem v 1910, Hangul byl stručně učen ve školách dříve, než bytí zakázané jako Japonsko si vynutilo politiku kulturní asimilace. Nicméně, to bylo později standardizované v japonské okupaci v publikacích takový jako standardizovaný systém Hangul na 29 říjnu 1933. V 1940 systém pro vyjadřovat cizí pravopisy v Hangul byl vydáván. Během tohoto období korejský byl zapsán smíšený hanja-Hangul skriptový modeled po Japonsku je míchán kanji-kana systém, kde lexikální kořeny byly psány v hanja a gramatických formách v Hangul.

Od té doby co získal nezávislost z Japonska v 1945, Korea používala Hangul jako jeho oficiální psací systém, se vždy klesajícím použitím smíšeného systému. Dnes to je neobvyklé, že najde hanja smíšený v s normálním psaním, ačkoli noviny ještě používají hanja, aby vyhnul se dvojznačnosti, obzvláště v titulkách.

Jamo

Jamo (자모; 字母) nebo nassori (낱소리) jsou jednotky, které tvoří Hangul abeceda. Ja znamená dopis nebo charakter, a mo znamená matku tak jméno navrhne, že jamo být stavba-bloky skripta.

Je jich tam 51 jamo, kterých 24 být ekvivalentní k dopisům latinky. Jiných 27 jamo jsou skupiny dva nebo někdy tři těchto dopisů. 24 jednoduchý jamo, čtrnáct být souhlásky (ja-eum 자음, 子音 “zvuky dítěte”) a deset být samohlásky (mo-eum 모음, 母音 “se starat o zvuky”). Pět jednoduché souhlásky dopisy jsou zdvojnásobeny k formě pět napjatých souhlásek (vidí dolů), zatímco jiný jedenáct skupin je tvořeno dvou různých shodných dopisů. Deset samohlásky jamo moci být kombinován tvořit jedenáct dvojhlásek. Tady je shrnutí:

• 14 jednoduchých shodných dopisů: ㄱㄴㄷㄹㅁㅂㅅㅇㅈㅊㅋㅌㅍㅎ, plus zastaralý ㅿㆁㆆㅱㅸㆄ
• 5 dvojitých dopisů: ㄲㄸㅃㅆㅉ, plus zastaralý ㅥㆀㆅㅹ
• 11 shluků souhlásek: ㄳㄵㄶㄺㄻㄼㄽㄾㄿㅀㅄ, plus zastaralý ㅦㅧㅨㅪㅬㅭㅮㅯㅰㅲㅳㅶㅷㅺㅻㅼㅽㅾㆂㆃ, a zastaralé trojité skupiny ㅩㅫㅴㅵ

• 6 jednoduchých samohláskových dopisů: ㅏㅓㅗㅜㅡㅣ, plus zastaralý?
• 4 jednoduché iotized samohláskové dopisy: ㅑㅕㅛㅠ
• 11 dvojhlásek: ㅐㅒㅔㅖㅘㅙㅚㅝㅞㅟㅢ, plus zastaralý ㆎㆇㆈㆉㆊㆋㆌ

Čtyři jednoduché samohlásky jamo být odvozen prostředky ke krátké mrtvici znamenat iotation (předchozí i zdravý):? ya, ? yeo, ? yo, a? yu. Tito čtyři být spočtený jak se rozdělovat 24 jednoduchý jamo protože iotating mrtvice odstraněná kontextu nereprezentuje y. Ve skutečnosti, tam je ne oddělený jamo pro y.

Jednoduchých souhlásek,? chieut, ? kieuk, ? tieut, a? pieup jsou deriváty aspirated? jieut, ? giyeok, ? digeut, a? bieup, příslušně, se tvořil tím, že kombinuje unaspirated dopisy se zvláštní mrtvicí.

Zdvojnásobené dopisy jsou? ssang-giyeok (kk: ssang - ? “dvojitý”),? ssang-digeut (tt),? ssang-bieup (pp),? ssang-siot (ss), a? ssang-jieut (jj). Dvojitý jamo nereprezentují zdvojené souhlásky, ale poněkud “čas” phonation.

Jamo design

Hangul je “featural” skript. Skripty mohou přepsat jazyky u úrovně morfémů (logographic skripty jako hanja), slabik (slabičné skripty jako kana), nebo segmentů (abecední písma jako jeden vy čtete tady). Hangul jde jeden šlápnout dále, používat zřetelné mrtvice ukázat charakteristické rysy takový jako místo artikulace (retní, koronální, velar, nebo glotální) a způsob artikulace (plosive, nosní, sykavý, usilování) pro souhlásky a iotation (předchozí i - zdravý), harmonická třída, a přehláska pro samohlásky.

Například, souhláska jamo ? t [tʰ] je složen ze tří mrtvic, každý významný: mrtvice vrcholu signalizuje? je plosive, jako? #rquote, ? g, ? d, ? b, ? j, který dostat stejnou mrtvici (naposledy je afrikáta, plosive-fricative sekvence); mrtvice středa ukáže to? aspirated, jako? h, ? k, ? p, ? ch, který také dostat tuto mrtvici; a zakřivená nejnižší poloha ukáže to? je koronální, jako? n, ? d, a? l. Dvě souhlásky,? a?, mají dvojí výslovnosti, a vypadat, že je složen ze dvou elementů, nakupený přes jiný, reprezentovat tyto dvě výslovnosti: [?]/ ticho pro? a [m]/[w] pro zastaralý?.

Se samohláskou jamo, krátká mrtvice propojená na hlavní řadu dopisu ukáže, že toto je jeden z samohlásek který moci být iotated; tato mrtvice je pak zdvojnásobena když samohláska je iotated. Pozice mrtvice ukáže kterou harmonickou třídu samohláska patří k, “lehký” (přikrývat nebo spravovat) nebo “tmavý” (dolní část nebo odešel). V moderní jamo, další vertikální mrtvice ukáže přehlásku, pocházet? [?],? [e],? [?],? [y] od? [],? [?],? [o],? [u]. Nicméně, toto není díl úmyslného návrhu zápisu, ale poněkud přirozený vývoj z čeho byl původně dvojhlásky končit samohláskou? [i]. Opravdu, v mnoha korejských dialektech, včetně standardního dialektu Soula, někteří tito mohou ještě být dvojhlásky.

Ačkoli návrh zápisu může být featural, pro všechny praktické cíle to se chová jako abeceda. jamo ? je ne čtení jako tři dopisy koronální plosive aspirated, například, ale jako jediná souhláska t. Podobně, bývalá dvojhláska? je pochopen jako jedinou samohlásku e.

Vedle jamo, Hangul původně zaměstnal diacritic značky ukázat intonační přízvuk. Slabika s vysokým stupněm byla označená s tečkou (·) nalevo to (když píše svisle); slabika s hřištěm povstání byla označená s dvojitou tečkou, jako dvojtečka (:). Tito jsou už ne použití. Ačkoli délka samohlásky byla a ještě je phonemic v korejský, to bylo nikdy ukázáno v Hangul, kromě toho slabiky s povstáním se houpou (:) nutně měl dlouhé samohlásky.

Ačkoli některé aspekty Hangul odrážejí sdílenou historii se Phagspa abecedou, a tak Indic fonologie, takový jako vztahy mezi homorganic jamo a abecední princip sám, jiné aspekty takový jako organizace jamo do syllablic bloky a které Phagspa dopisy byli vybráni být nepostradatelný pro systém, odrážet vliv čínského psaní a fonologii.

Souhláska jamo design

Dopisy pro souhlásky se dostanou do pěti skupin homorganic, každý se základním tvarem, a jeden nebo více dopisů odvozených z tohoto tvaru prostředky k dalším mrtvicím. V Hunmin Jeong-eum Haerye účet, základní tvary iconically reprezentují articulations jazyk, patro, zuby a hrdlo berou když vydává tyto zvuky.

Korejská jména pro skupiny jsou vzata od Číňanů phonetics:

• Velar souhlásky (아음, 牙音 -eum “zvuky stoličky”)
  • ? g [k],? k [kʰ]
  • Základní tvar:? je postranní pohled na zadní stranu jazyka zvýšeného k velum (měkké patro). (Pro ilustraci, zpřístupňovat vnější spojení dole.)? je pocházel z? s mrtvicí pro výbuch usilování.
• Koronální souhlásky (설음, 舌音 seol-eum “lingvální zvuky”):
  • ? n [n],? d [t],? t [tʰ],? r, l
  • Základní tvar:? je postranní pohled na špičku jazyka zvednutý k alveolar vyvýšenina (vyvýšenina žvýkačky). Dopisy pocházely z? být vyslovován se stejnou základní artikulací. Zálivka linky? zastupuje firmu kontakt se střechou úst. Mrtvice středa? reprezentuje vypuknutí usilování. Vrchol? reprezentuje klapku jazyka.
• Bilabiální souhlásky (순음, 唇音 slunce-eum “retní zvuky”):
  • ? m [m],? b [p],? p [pʰ]
  • Základní tvar:? reprezentuje náčrt rtů v kontaktu spolu navzájem. Vrchol? reprezentuje náraz vydání b. Mrtvice vrcholu? je pro výbuch usilování.
• Sibilants (치음, 齒音 chieum “zubní zvuky”):
  • ? s [s?],? j [c],? ch [cʰ]
  • Základní tvar:? byl původně formován jako klín?, bez patky nahoře. To reprezentuje postranní pohled na zuby. Zálivka linky? zastupuje firmu kontakt se střechou úst. Zálivka mrtvice? reprezentuje další výbuch usilování.
• Glotální souhlásky (후음, 喉音 hueum “zvuky hrdla”):
  • ? ng [?,?],? h [h]
  • Základní tvar:? je náčrt hrdla. Původně? byl dva dopisy, jednoduchý kruh pro ticho (souhláska nuly) a kruh přikrývali linkou verticle,?, pro nosní ng. Nyní zastaralý dopis,?, reprezentoval ráz, který je vyslovován v hrdle a mělo uzavření reprezentované horním řádkem, jako ㄱㄷㅈ. Pocházel z? je?, ve kterém zvláštní mrtvice reprezentuje vypuknutí usilování.

Fonetická teorie tkvící v původu rázu? a aspirate? od nuly? smět být přesnější než phonetics Číňana nebo moderní IPA použití. V teorii Číňana a v IPA, glotální souhlásky jsou předpokládány jak mít přesný “glotální” místo artikulace. Nicméně, nedávná fonetická teorie přišla si prohlížet ráz a [h] být izolované rysy ' zastávka ' a ' usilování ' bez vlastního místa artikulace, jen jak jejich Hangul reprezentace založené na symbolu nuly předpokládají.

Samohláska jamo design

Dopisy samohlásky jsou založené na třech elementech:

• Horizontální linka reprezentovat plochou zemi, esence yin.
• Bod pro slunce v nebi, esence yang. (Toto se stane krátkou mrtvicí když psaný se štětcem.)
• Svislá linka pro vzpřímený Human, neutrální prostředník mezi Heaven a země.

Tečkuje (nyní krátké mrtvice) byl přidán k těmto třem základním prvkům odvodit jednoduchou samohlásku jamo:

• Jednoduché samohlásky
  • Vodorovné dopisy: tito jsou střední-vysoké zadní samohlásky.
    • světlo? o
    • tmavý? u
    • tmavý? eu (u)
  • Svislé dopisy: tito byli jednou minimum nebo přední samohlásky. (? eo má protože se stěhoval do zadní strany úst.)
    • světlo? a
    • tmavý? eo (o)
    • neutrální? i
• Směs jamo. Hangul nikdy měl w, kromě pro Sino-korejská etymologie. Protože o nebo u dříve a nebo eo se stál [w] zdravý, a [w] nastal nikde jiný, [w] mohl vždy být analyzován jako phonemic o nebo u, a žádný dopis pro [w] byl potřebován. Nicméně, vokálová harmonie je sledována: yin ? s yin ? pro? wo; yang ? s yang ? pro? wa:
  • ? =? +?
  • ? =? +?
  • ? =? +?
  • ? =? +?

Směs jamo končit? i byl původně dvojhlásky. Nicméně, několik mít protože se vyvinul v čisté samohlásky:

• • ? =? +?
  • ? =? +?
  • ? =? +?
  • ? =? +?
  • ? =? +?
  • ? =? +?
  • ? =? +?

• Iotized samohlásky: Tam je ne jamo pro Romana y před samohláskou. Místo toho, tento zvuk je ukázán tím, že zdvojnásobí mrtvici spojenou se základní řadou dopisu samohlásky. Sedm základních samohlásek, čtyři mohl být předcházen y zdravý, a tito čtyři byl psán jako tečka vedle linky. (Přes vliv čínské kaligrafie, tečky brzy staly se propojené na linku: ㅓㅏㅜㅗ.) předchozí y zdravý, volal “iotation”, byl ukázán tím, že zdvojnásobí tuto tečku: ㅕㅑㅠㅛ. Tři samohlásky, které nemohly být iotated byly psány s jedinou mrtvicí: ㅡㆍㅣ.

Jednoduché iotated samohlásky jsou,

• • ? od?
  • ? od?
  • ? od?
  • ? od?

Tam být také dvě iotated dvojhlásky,

• • ? od?
  • ? od?

Korejský jazyk 15. století měl vokálovou harmonii do větším rozsahu než to dělá dnes. Samohlásky v gramatických morfémech se měnily podle jejich prostředí, padající do skupin který “ladil” spolu navzájem. Toto ovlivnilo morfologii jazyka a korejská fonologie popisovala to v termínech yin a yang: Jestliže kořenové slovo mělo yang (' bystrý ') samohlásky, pak většina přípon spojených s tím také muselo mít yang samohlásky; naopak, jestliže kořen měl yin (' tmavý ') samohlásky, přípony potřebovaly být yin také. Tam byl třetí harmonická skupina volala “zprostředkovávání” (' neutrální ' v západní terminologii) to mohlo koexistovat s jeden yin nebo yang samohlásky.

Korejská neutrální samohláska byla? i. yin samohlásky byly ㅡㅜㅓ eu, u, eo; tečky jsou v yin nasměrování ' dole ' a ' odešel '. yang samohlásky byly ㆍㅗㅏ ?, o,, s tečkami v yang nasměrování ' nahoru ' a ' pravý '. Hunmin Jeong-eum Haerye řekne to tvary non-tečkovaný jamo ㅡㆍㅣ byl vybrán reprezentovat pojetí yin, yang, a zprostředkování: Země, nebe, a člověk. (Dopis? ? je nyní zastaralý.)

Tam byl přesto třetí parametr v projektování samohláska jamo, jmenovitě, si vybírat? jako grafický základ? a?, a? jako grafický základ? a?. Plné chápání čeho tyto vodorovné a vertikální skupiny měly v obyčejný by potřeboval znát přesné zdravé hodnoty tyto samohlásky měly v 15^th století. Naše nejistota je primárně s tři jamo ㆍㅓㅏ. Někteří lingvisté rekonstruují tyto jak *, *?, * e, příslušně; jiní jak *?, * e, *. Nicméně, vodorovný jamo ㅡㅜㅗ všichni zjeví se byli střední k vysokým zadním samohláskám, [*?, * u, * o], a tak k sestavili soudržnou skupinu foneticky.

Ledyard teorie souhlásky jamo design

(Vrchol) Phagspa dopisy [k, t, p, s, l], a jejich předpokládané hangul deriváty [k, t, p, ts, l]. Si všimnout rtu na obou Phagspa [t] a hangul?.
(Dolní část) původ Phagspa w, v, f od variant dopisu [h] (odešel) plus index [w], a podobné složení hangul w, v, f od variant základního dopisu [p] plus kruh.

Ačkoli Hunmin Jeong-eum Haerye vysvětluje design souhláskový jamo v podmínkách articulatory phonetics jak čistě inovačního vytvoření, tam je několik teorií, zatímco ke kterému externí zdroje mohou inspirovali nebo ovlivňovali King Sejong vytvoření. Profesor Gari Ledyard Columbie univerzita věří, že pět dopisů souhlásky bylo odvozeno z mongolské Phagspa abecedy Yuan dynastie, zatímco zbytek jamo byl odvozen vnitrostátně od těchto pět, nezbytně jak popsal v Hunmin Jeong-eum Haerye. Nicméně, těchto pět základních souhlásek nebylo graficky nejjednodušší dopisy to bylo zvažováno základní Hunmin Jeong-eum Haerye, ale místo toho souhlásky nepostradatelné pro čínskou fonologii.

Hunmin Jeong-eum říká, že král Sejong se adaptoval 古篆 (Gǔ skript pečeti) v vytvářet hangul. Primární význam? je starý, frustrovat filology protože hangul nese žádnou funkční podobnost s Číňanem 篆字 skripty pečeti. Nicméně,? smět také byli hříčka na Mongolský (蒙古 Měnggǔ), a 古篆 smět byli zkratka 蒙古篆字 “mongolský Seal skript”, to je, formální varianta Phagspa abecedy psané k pohledu jako čínský pečetní skript. Tam byl jistě Phagspa rukopisy v korejském paláci knihovna, a několik Sejong ministři znali skript dobře.

Jestliže toto byl případ, Sejong útěk na mongolském spojení může být dohodnutý ve světle korejského vztahu s Čínou Minga po pádu Yuan dynastie, a literati je opovržení Mongols jak “barbaři”.

Podle Ledyard, pět si půjčoval dopisy byly graficky zjednodušené, který počítal s jamo skupiny a nechal místnost odvodit aspirate plosives, ㅋㅌㅍㅊ. Ale v srovnání s tradičním účtem, non-plosives (ng ㄴㅁ a?) byl odvozen sejmutí vrchol těchto dopisů. Zatímco to jde snadno pocházet? od? tím, že odstraní vrchol, to není jasné jak pocházet? od?, protože? je neanalogický s jinými plosives.

Vysvětlení ng také se liší od tradičního účtu. Mnoho čínských slov začalo ng, ale v královského Sejong dne, ng byl jeden tichý nebo výslovný [?] v Číně, a byl tichý když tato slova znila si půjčoval do korejský. Také, očekávaný tvar ng (svislá linka odešla tím, že odstraní mrtvici vrcholu?) odkázaný se dívali stejný jako samohláska? [i]. Sejong řešení vyřešilo obě úlohy: svislá mrtvice od? byl přidán k symbolu nuly? vytvořit? (kruh se svislou linkou na vrcholu), iconically zachycovat oba [?] ve středu nebo konci slova a ticha na začátku. (Rozdíl mezi? a? byl nakonec ztracen.)

Dále, složení zastaralý ᇢᇦᇴ w, v, f (pro Číňany parafuje 微非敷), tím, že přidá malý kruh dolů ㅁㅂㅍ (m, b, p), je souběžný s Phagspa přidáním malé smyčky pod třemi variantami h. V Phagspa, tato smyčka také reprezentovala w po samohláskách. Číňani parafují? reprezentovaný jeden m nebo w v různých dialektech, a toto může být odráženo ve výběru? [m] plus? (od Phagspa [w ]) jako prvky hangul?, pro další dopis složený ze dvou elementů reprezentovat dvě oblastní výslovnosti.

Konečně, nejvíce si půjčoval hangul dopisy byly jednoduché geometrické tvary, přinejmenším původně, ale? d [t] vždy měl malý ret trčet z horního levého rohu, jen jako Phagspa d [t] dělal. Toto může být stopováno zpátky do tibetského dopisu d,?.

Viďte Gari Ledyard pro podrobnosti.

Jamo řád

Abecední pořadí Hangul nemíchá souhlásky a samohlásky, zatímco západní abecedy dělají. Poněkud, objednávka je to Indic typu, nejprve velar souhlásky pak coronals, labials, sibilants, etc. Nicméně, samohlásky následují po souhláskách spíše než před nimi jak v Indic systémech.

Moderní abecední pořadí bylo dáno Choi Sejin v 1527. Toto bylo před vývojem korejských časových souhlásek a dvojitý jamo to reprezentovat je, a před spojením dopisů? (nula) a? (ng). Tak když jih korejské a severní korejské vlády realizovaly plné použití Hangul, oni objednávali tyto dopisy rozdílně, s Jižní Koreou seskupovat podobné dopisy spolu, a Severní Korea umisťovat nové dopisy u konce abecedy.

Severní korejská objednávka

Severní Korea udržuje více tradiční pořádek.

Severní objednávka souhláskový jamo je:

???????? (ng)???????????? (nula)

První? je nosní? ng, který nastane jen jako finále v moderním jazyce. ? použitý jak parafovat, na druhé straně, pokusy o samý konec, jak to je rezervované místo pro samohlásky, které následují. (Slabika se žádným finálem je organizována před všemi slabikami s finálem, nicméně, ne s nulou?.)

Nové dopisy, dvojitý jamo, být umístěn u konce souhlásek, těsně před nulou?, tak jak nezměnit tradiční pořadí zbytku abecedy.

Objednávka samohláskový jamo je,

?????????????????????

Všechny digraphs a trigraphs, včetně starých dvojhlásky? a?, být umístěn nakonec základní samohlásky, znovu udržovat Choiovo abecední pořadí.

Jižní korejská objednávka

Jižní objednávka souhláskový jamo je,

???????????????????

Dvojitý jamo být umístěn bezprostředně po jejich jediných protipólech. Žádné rozlišení je děláno mezitím tichý a nosní?.

Objednávka samohláskový jamo je,

?????????????????????

Moderní monophthongal samohlásky mají přednost, s odvozenými formami rozptýlenými podle jejich formy: nejprve sčítal i, pak iotized, pak iotized s sčítal i. Dvojhlásky začínat w být organizován podle jejich hláskování, jak? nebo? plus druhá samohláska, ne jako oddělený digraphs.

Jamo jména

Hangul uspořádání je voláno ganada objednat (가나다?), po první tři jamo (g, n, d) připevnil k první samohlásce (). jamo byl jmenován Choi Sejin v 1527. Severní Korea uspořádala jména, když to dělalo Hangul jeho oficiální pravopis.

Souhláskový jamo jména

Moderní souhlásky mají dva-jména slabiky, s příchodem souhlásky oba u začátku a konce jména, takto:

Všichni jamo v Severní Koreji, a všichni ale tři ve více tradičním názvosloví používaném v Jižní Koreji, mají jména formátu dopis + i + eu + dopis. Například, Choi psal bieup s hanja ? bi ? eup. Jména g, d, a s jsou výjimky protože tam byl ne hanja pro euk, eut, a eus.? yeok je používán v místě euk. Protože tam je ne hanja to skončí t nebo s, Choi si vybral dva hanja být čtení v jejich korejském lesku,? kkeut “konec” a? os “oděvy”.

Původně, Choi dal j, ch, k, t, p, a h ten nepravidelný-jména slabiky ji, chi, ki, ti, pi, a ahoj, protože oni by neměli být používáni jako koncové souhlásky, jak specifikovaný v Hunmin jeong-eum. Ale po založení nového pravopisu v 1933, který dovolil celému consonsants být používán jako finále, jména byla měněna k současným formám.

Dvojitý jamo předcházet mateřské shodné jméno se slovem? ssang, znamenat “dvojče” nebo “dvojitý”, nebo s? doen v Severní Koreji, mínit “silný”. Tak:

V Severní Koreji, střídavý způsob, jak odkazovat se na jamo je podle jména dopis + eu (?), například,? geu pro jamo ?,? sseu pro jamo ?, etc.

Samohláskový jamo jména

Samohláskový jamo jména jsou prostě samohláska sám, psaný s nulou parafovat? ieung a samohláska být jmenován. Tak:

Zastaralý jamo

Několik jamo být zastaralý. Tito obsahují několik to reprezentovat korejské zvuky, které mají protože se ztratil ze standardního jazyka, také jak větší číslo reprezentovalo zvuky Číňana stoly rýma, které byly nikdy použité v korejský vůbec. Nejvíce často setkal se s těchto archaických dopisů být:

• ? nebo? (přepsaný ? nebo ? (arae- 아래아 “nižší a#rquote): Pravděpodobně prohlásil jako IPA [?], podobný k moderní eo.

• ? z (bansios 반시옷): Poněkud neobvyklý zvuk, snad IPA [??] (nasalized palatal fricative). (Jestliže váš prohlížeč neukazuje to, jamo vypadá jako rovnostranný trojúhelník.)
• ?” (hieuh yeorin 여린 히읗 “hieuh světla” nebo doen ieung ? 이응 “silné ieung”): Ráz, “lehčí než? a krutější než?”.
• ? ng (přesto-ieung 옛이응): Originál jamo pro [?]; teď se sjednotil s? ieung. (S některými fonty počítače, přesto-ieung je ukazován jako vyrovnaná verze ieung, ale správný formulář je s dlouhým vrcholem, delší než co vy byste viděli na verzi patky ieung.)
• ? ? (bieup gabyeoun 가벼운 비읍): IPA [f]. Tento dopis vypadá, že je digraph bieup a ieung, ale to může být komplikovanější než to. Byly tam tři jiný méně obyčejný jamo pro zvuky v této části Číňana stoly rýma,? w ([ w] nebo [m ]), teoretický? f, a? ff [v?]; element dolní části vypadá, že je jen náhodně podobný k ieung.

Byly tam dva jiný nyní-zastaralý dvojitý jamo,

• ? x (ssanghieuh 쌍히읗 “dvojitý hieuh”): IPA [???] nebo [??].
• ? (ssang-ieung 쌍이응 “dvojitý ieung”): Jiný jamo použitý v Číňanech stůl rýma.

V originálním Hangul systému, dvojitý jamo byl používán reprezentovat Číňana vyjádřený (濁音) souhlásky, který přežít v Shanghainese malátné souhlásky, a byl neužitý na korejská slova. To bylo jediné později že podobná konvence byla používána reprezentovat moderní “se napínat” (faucalized) souhlásky korejský.

Sykavý (“zubní”) souhlásky byly upraveny reprezentovat dvě série sibilants Číňana, alveolar a retroflex, “kolo” vs. “ostrý” rozdíl, který byl nikdy dělán v korejský, a který dokonce byl ztracen od severního Číňana. Alveolar jamo měly delší levé stopky, zatímco retroflexes měl delší pravé stopky:

Tam byl také shluky souhlásek, které mají protože vypadl z jazyka, takový jak? bsg a? bsd, také jak dvojhlásky, které byly reprezentovaly medials Číňana, takový jak?,?,?,?.

Některé ty korejské zvuky reprezentované těmito zastaralými jamo ještě existují v některých dialektech.

Slabičné bloky

Kromě pro nemnoho gramatických morfémů v archaických textech, žádný dopis může stát osamoceně reprezentovat prvky korejského jazyka. Místo toho, jamo být seskupen do slabičných bloků přinejmenším dva a často tři: souhláska nebo shluk souhlásek volali parafovat (초성, 初聲 choseong počátek slabiky), samohláska nebo dvojhláska volali střední (중성, 中聲 jungseong jádro slabiky), a, volitelně, souhláska nebo souhláska seskupí se na konci slabiky, nazvaný finále (종성, 終聲 jongseong coda slabiky). Když slabika má žádnou skutečnou počáteční souhlásku, nula parafovat? ieung je používán jako rezervované místo. (Žádné rezervované místo je potřebováno, když není tam žádné finále.) To je, slabičný blok obsahuje minimum dva jamo.

Soubory parafovat a koncové souhlásky nejsou stejné. Například,? ng jen se vyskytuje v krajní poloze, zatímco se zdvojnásobil jamo to může nastat na finálním svém místě být omezen k? ss a? kk. Pro seznam parafuje, medials, a finále, vidět Hangul souhlásku a stoly samohlásky.

Umístění nebo “ukládání” jamo v bloku následuje předložené vzory založené na tvaru střední.

• Součásti komplexu jamo, takový jak? bs, ? wo, nebo zastaralý? bsd, ? üye být psán odešel spravit.

• Medials je psán dolů parafovat, napravo, nebo se zalomit kolem parafovat ze dna spravit, se spoléhat na jejich tvar: Jestliže střední má horizontální osa jako? eu, pak to je psáno dolů parafovat; jestliže to má vertikální osu jako? i, pak to je psáno napravo parafovat; a jestliže to spojí obě orientace, jako? ui, pak to se zalomí kolem parafovat ze dna napravo:

• Finále jamo, jestliže je tam jeden, je vždy psán dole, dolů střední. Toto je voláno 받침 batchim “podporovat podlahu”:

Bloky jsou vždy psány ve fonetickém pořádku, parafovat-střední-finále. Proto,

• Slabiky s vodorovný střední být psán klesající:? eup;
• Slabiky s svislý střední a jednoduché finále být psán clockwise:? ssang;
• Slabiky s obalem střední přepínací směr (dole-pravý-dole):? doen;
• Slabiky s komplexním finálem jsou psány vlevo spravit dole:? balp.

Výsledný blok je psán uvnitř obdélníku stejné velikosti a tvaru jak hanja, tak k naivnímu oku Hangul může být zmatený s hanja.

Ne včetně zastaralý jamo, je jich tam 11   172 možných Hangul bloků.

Lineární Hangul

Tam byl menší hnutí ve dvacátém století rušit slabičné bloky a psát jamo individuálně a v řadě, v módě západních abeced: ㄱㅡㄴ geun.

Pravopis

Až do 20. století, žádný oficiální pravopis Hangul byl ustavený. Kvůli spojení, těžké shodné asimilaci, dialektickým variantám a jiným důvodům, korejské slovo může potenciálně být hláskovaný různými způsoby. Král Sejong vypadal, že upřednostňuje morphophonemic hláskování (reprezentovat základovou morfologii) spíše než nějaký phonemic (reprezentovat aktuální zvuky). Nicméně, brzy v jeho historii, Hangul byl ovládán hláskováním phonemic. Po století pravopis stal se částečně morphophonemic, nejprve v podstatných jménech, a pozdnější ve slovesech. Dnes to je jako morphophonemic jak je praktická zkouška.

• Výslovnost a překlad:

[mo.tʰa.nɯn.sa.ɾa.mi]

• Phonemic pravopis:

모타는사라미

/ mo.tʰa.nɯn.sa.la.mi/

• Morphophonemic pravopis:

못하는사람이

| mos.ha.nɯn.sa.lam.i |

Morfém-- lesk morféma:

Po Gabo reformě v 1894, Joseon dynastie a pozdnější korejská Říše začali psát všechny oficiální dokumenty v Hangul. Pod vládním vedením, pořádné použití Hangul, včetně pravopisu, byl projednán, dokud ne Korea byla připojena Japonskem v 1910.

Japonská vláda-generál volený založil psací styl směsi Hanja a Hangul, jak v japonském psacím systému. Vláda revidovala pravidla hláskování v 1912, 1921 a 1930, který byl relativně phonemic.

Hangul společnost, původně založený Ju Si-gyeong, oznámil návrh pro nový, silně morphophonemic pravopis v 1933, který se stal prototypem pravopisů současníka v jak severu tak Jižní Koreji. Po Korea byla rozdělena, sever a jih revidovali pravopisy odděleně. Vůdčí text pro Hangul pravopis je nazvaný Hangeul machumbeop, jehož poslední jižní korejská revize byla vydávána v roce 1988 ministerstvem vzdělání.

Smíšené skripty

Během japonské koloniální éry, hanja byl používán pro lexikální (podstatné jméno a sloveso) kořeny, a Hangul pro mluvnická slova a skloňování, hodně jak kanji a kana být použit v Japonci. Nicméně, hanja byli téměř úplně vyřazovaní denního použití v Severní Koreji, a v Jižní Koreji oni jsou nyní většinou omezení k vsuvkový komentuje pro vlastní jména a pro disambiguating homonyma.

Arabské číslice mohou také být míchány v s hangul, jak v 2005년 7월 5일 (5 července 2005).

Latinka, a občas jiné abecedy, smět být posypán uvnitř korejských textů pro ilustrativní účely, nebo pro loanwords unassimilated.

Styl

Hangul může být psán jeden svisle nebo vodorovně. Tradiční směr je čínský styl vrcholu psaní k dolní části, pravý k odešel. Vodorovné psaní ve stylu latinky bylo podporováno Ju Si-gyeong, a stal se ohromně přednostní.

V Hunmin Jeong-eum, Hangul byl tištěný v sans-patka hranaté linky vyrovnat tloušťku. Tento styl se nalézá v knihách publikoval dříve asi 1900, a moci se nalézat dnes v řezbářských pracích kamene (na sochách, například).

Po století, inkoust-štětcový styl kaligrafie se vyvíjel, zaměstnávat stejný styl linek a úhlů jak čínské kaligrafie. Tento styl kartáče je volán Gungche(궁체), který znamená “styl paláce”, protože styl byl většinou rozvinutý a použitý dámami dvoru v Joseon dynastii.

Moderní styly, které jsou více vhodné pro tištěná média byly vyvinuty ve 20. století, který byl více nebo méně ovlivňoval japonskými písmy, serifed Myeongjo (odvozený z Japonce minchō) a sans-patka Gotický (od Japonce gotický) být foremost příklady. Variace těchto stylů jsou široce použité dnes v knihách, novinách a časopisech, a několik fontů počítače. V roce 1993, nová jména pro oba Myeongjo a gotické slohy byly představeny když Ministry kultury zahájil úsilí normalizovat typografické termíny a jména Batang(바탕, znamenat “nadaci” nebo “zemi”) a Dotum(돋움, mínit “se zvyšovat” nebo “vystupovat”) nahradil Myeongjo a gotický příslušně. Tato jména jsou použita v Microsoft Windows také.

Sans-styl patky s linkami se rovnat šířce je oblíbený u tužky a pera, které píše, a je často standardní písmo internetových prohlížečů. Menší výhoda tohoto stylu je že to usnadní to rozlišovat - eung od - ung dokonce v malém nebo neuspořádaném tisku, jak ieung jongseong (?) takových fontů obvykle postrádá patku, která mohla být mylná pro? (u) jamo' s krátká svislá linka.